Někteří říkají, že je to hlavně kvůli tomu, že děti jenom sedí u počítačů a o staré dobré kladívko nemají vůbec zájem. Ty počítače bychom měli všechny zakázat a bylo by. Či že snad škola by měla vyučovat dílny, aby děti alespoň v té škole motivovali k nějaké manuální činnosti, protože doma se s tím očividně nesetkají. Ale teď vážně.
- Uplatnění pracovní
Lidé zkrátka vidí, že i kdyby tedy na ten technický obor šli, tak by dělali za špatné peníze ve špatné fabrice a dopadli by stejně jako jejich dělničtí rodiče. A to nikdo nechce. Každý se chce mít dobře, a tak studuje to, o čem si myslí, že mu vynese to dobře placené místo, byť by měl jak člověk talent na řezbařinu nebo zámečnictví či něco podobného. Uplatnění je mizerné a nikdo s tím nechce nic dělat, tedy alespoň zaměstnavatel ne, protože ten by musel zvednout platy a dát tam výhody, jaké mají všude jinde v zahraničí, a to se tedy velkým firmám, které hlavně lobují za „novou krev“, nijak nelíbí.
- Nezájem
Ty staré dobré a krásné časy „poctivé“ práce už jsou dávno pryč. To je třeba si uvědomit ze všeho nejdříve. Svět se mění a nelze se jen neustále ukájet těžkým průmyslem a dělnickou třídou, tyhle hrátky s drátky byly od začátku devatenáctého století až po dnes a pomalu to končí. A jde to vidět i na tom trhu. Byť o řemeslníky je stále velký zájem, na spoustě školách se vyučuje „starou“ metodou a nelze to vůbec studentům zazlívat, že se jim tam nechce. Proč by se oni měli učit to, co se učili někdy před třiceti lety, když technologie pokročila?
- Náhled státu
Už jen to, že se všichni mohou zbláznit do maturity, byť se jedná o dělnické pozice, tak je jenom náznak toho, že se vlastně jedná o selhání v tom nejhrubším zrnu. Proč by se student technického oboru měl zaobírat nějakou maturitou? K čemu jako tomu člověku, který pracuje rukama a má všechny výpočty pěkně v hlavě, k čemu mu bude nějaký okruh spisovatelů romantismu nebo na co by mu tak asi byla maturita z dějepisu? K ničemu a proto to nikdo studovat nechce – to je lepší raději fakt přežít to gymnázium.