Blog

Někteří říkají, že je to hlavně kvůli tomu, že děti jenom sedí u počítačů a o staré dobré kladívko nemají vůbec zájem. Ty počítače bychom měli všechny zakázat a bylo by. Či že snad škola by měla vyučovat dílny, aby děti alespoň v té škole motivovali k nějaké manuální činnosti, protože doma se s tím očividně nesetkají. Ale teď vážně.

 

1. Uplatnění pracovní

Lidé zkrátka vidí, že i kdyby tedy na ten technický obor šli, tak by dělali za špatné peníze ve špatné fabrice a dopadli by stejně jako jejich dělničtí rodiče. A to nikdo nechce. Každý se chce mít dobře, a tak studuje to, o čem si myslí, že mu vynese to dobře placené místo, byť by měl jak člověk talent na řezbařinu nebo zámečnictví či něco podobného. Uplatnění je mizerné a nikdo s tím nechce nic dělat, tedy alespoň zaměstnavatel ne, protože ten by musel zvednout platy a dát tam výhody, jaké mají všude jinde v zahraničí, a to se tedy velkým firmám, které hlavně lobují za „novou krev“, nijak nelíbí.

 

1. Nezájem

Ty staré dobré a krásné časy „poctivé“ práce už jsou dávno pryč. To je třeba si uvědomit ze všeho nejdříve. Svět se mění a nelze se jen neustále ukájet těžkým průmyslem a dělnickou třídou, tyhle hrátky s drátky byly od začátku devatenáctého století až po dnes a pomalu to končí. A jde to vidět i na tom trhu. Byť o řemeslníky je stále velký zájem, na spoustě školách se vyučuje „starou“ metodou a nelze to vůbec studentům zazlívat, že se jim tam nechce. Proč by se oni měli učit to, co se učili někdy před třiceti lety, když technologie pokročila?
 

1. Náhled státu

Už jen to, že se všichni mohou zbláznit do maturity, byť se jedná o dělnické pozice, tak je jenom náznak toho, že se vlastně jedná o selhání v tom nejhrubším zrnu. Proč by se student technického oboru měl zaobírat nějakou maturitou? K čemu jako tomu člověku, který pracuje rukama a má všechny výpočty pěkně v hlavě, k čemu mu bude nějaký okruh spisovatelů romantismu nebo na co by mu tak asi byla maturita z dějepisu? K ničemu a proto to nikdo studovat nechce – to je lepší raději fakt přežít to gymnázium.

Někteří říkají, že je to hlavně kvůli tomu, že děti jenom sedí u počítačů a o staré dobré kladívko nemají vůbec zájem. Ty počítače bychom měli všechny zakázat a bylo by. Či že snad škola by měla vyučovat dílny, aby děti alespoň v té škole motivovali k nějaké manuální činnosti, protože doma se s tím očividně nesetkají. Ale teď vážně.

 

1. Uplatnění pracovní

Lidé zkrátka vidí, že i kdyby tedy na ten technický obor šli, tak by dělali za špatné peníze ve špatné fabrice a dopadli by stejně jako jejich dělničtí rodiče. A to nikdo nechce. Každý se chce mít dobře, a tak studuje to, o čem si myslí, že mu vynese to dobře placené místo, byť by měl jak člověk talent na řezbařinu nebo zámečnictví či něco podobného. Uplatnění je mizerné a nikdo s tím nechce nic dělat, tedy alespoň zaměstnavatel ne, protože ten by musel zvednout platy a dát tam výhody, jaké mají všude jinde v zahraničí, a to se tedy velkým firmám, které hlavně lobují za „novou krev“, nijak nelíbí.

 

1. Nezájem

Ty staré dobré a krásné časy „poctivé“ práce už jsou dávno pryč. To je třeba si uvědomit ze všeho nejdříve. Svět se mění a nelze se jen neustále ukájet těžkým průmyslem a dělnickou třídou, tyhle hrátky s drátky byly od začátku devatenáctého století až po dnes a pomalu to končí. A jde to vidět i na tom trhu. Byť o řemeslníky je stále velký zájem, na spoustě školách se vyučuje „starou“ metodou a nelze to vůbec studentům zazlívat, že se jim tam nechce. Proč by se oni měli učit to, co se učili někdy před třiceti lety, když technologie pokročila?
 

1. Náhled státu

Už jen to, že se všichni mohou zbláznit do maturity, byť se jedná o dělnické pozice, tak je jenom náznak toho, že se vlastně jedná o selhání v tom nejhrubším zrnu. Proč by se student technického oboru měl zaobírat nějakou maturitou? K čemu jako tomu člověku, který pracuje rukama a má všechny výpočty pěkně v hlavě, k čemu mu bude nějaký okruh spisovatelů romantismu nebo na co by mu tak asi byla maturita z dějepisu? K ničemu a proto to nikdo studovat nechce – to je lepší raději fakt přežít to gymnázium.

Někteří říkají, že je to hlavně kvůli tomu, že děti jenom sedí u počítačů a o staré dobré kladívko nemají vůbec zájem. Ty počítače bychom měli všechny zakázat a bylo by. Či že snad škola by měla vyučovat dílny, aby děti alespoň v té škole motivovali k nějaké manuální činnosti, protože doma se s tím očividně nesetkají. Ale teď vážně.

 

1. Uplatnění pracovní

Lidé zkrátka vidí, že i kdyby tedy na ten technický obor šli, tak by dělali za špatné peníze ve špatné fabrice a dopadli by stejně jako jejich dělničtí rodiče. A to nikdo nechce. Každý se chce mít dobře, a tak studuje to, o čem si myslí, že mu vynese to dobře placené místo, byť by měl jak člověk talent na řezbařinu nebo zámečnictví či něco podobného. Uplatnění je mizerné a nikdo s tím nechce nic dělat, tedy alespoň zaměstnavatel ne, protože ten by musel zvednout platy a dát tam výhody, jaké mají všude jinde v zahraničí, a to se tedy velkým firmám, které hlavně lobují za „novou krev“, nijak nelíbí.

 

1. Nezájem

Ty staré dobré a krásné časy „poctivé“ práce už jsou dávno pryč. To je třeba si uvědomit ze všeho nejdříve. Svět se mění a nelze se jen neustále ukájet těžkým průmyslem a dělnickou třídou, tyhle hrátky s drátky byly od začátku devatenáctého století až po dnes a pomalu to končí. A jde to vidět i na tom trhu. Byť o řemeslníky je stále velký zájem, na spoustě školách se vyučuje „starou“ metodou a nelze to vůbec studentům zazlívat, že se jim tam nechce. Proč by se oni měli učit to, co se učili někdy před třiceti lety, když technologie pokročila?
 

1. Náhled státu

Už jen to, že se všichni mohou zbláznit do maturity, byť se jedná o dělnické pozice, tak je jenom náznak toho, že se vlastně jedná o selhání v tom nejhrubším zrnu. Proč by se student technického oboru měl zaobírat nějakou maturitou? K čemu jako tomu člověku, který pracuje rukama a má všechny výpočty pěkně v hlavě, k čemu mu bude nějaký okruh spisovatelů romantismu nebo na co by mu tak asi byla maturita z dějepisu? K ničemu a proto to nikdo studovat nechce – to je lepší raději fakt přežít to gymnázium.

Někteří říkají, že je to hlavně kvůli tomu, že děti jenom sedí u počítačů a o staré dobré kladívko nemají vůbec zájem. Ty počítače bychom měli všechny zakázat a bylo by. Či že snad škola by měla vyučovat dílny, aby děti alespoň v té škole motivovali k nějaké manuální činnosti, protože doma se s tím očividně nesetkají. Ale teď vážně.

 

1. Uplatnění pracovní

Lidé zkrátka vidí, že i kdyby tedy na ten technický obor šli, tak by dělali za špatné peníze ve špatné fabrice a dopadli by stejně jako jejich dělničtí rodiče. A to nikdo nechce. Každý se chce mít dobře, a tak studuje to, o čem si myslí, že mu vynese to dobře placené místo, byť by měl jak člověk talent na řezbařinu nebo zámečnictví či něco podobného. Uplatnění je mizerné a nikdo s tím nechce nic dělat, tedy alespoň zaměstnavatel ne, protože ten by musel zvednout platy a dát tam výhody, jaké mají všude jinde v zahraničí, a to se tedy velkým firmám, které hlavně lobují za „novou krev“, nijak nelíbí.

 

1. Nezájem

Ty staré dobré a krásné časy „poctivé“ práce už jsou dávno pryč. To je třeba si uvědomit ze všeho nejdříve. Svět se mění a nelze se jen neustále ukájet těžkým průmyslem a dělnickou třídou, tyhle hrátky s drátky byly od začátku devatenáctého století až po dnes a pomalu to končí. A jde to vidět i na tom trhu. Byť o řemeslníky je stále velký zájem, na spoustě školách se vyučuje „starou“ metodou a nelze to vůbec studentům zazlívat, že se jim tam nechce. Proč by se oni měli učit to, co se učili někdy před třiceti lety, když technologie pokročila?
 

1. Náhled státu

Už jen to, že se všichni mohou zbláznit do maturity, byť se jedná o dělnické pozice, tak je jenom náznak toho, že se vlastně jedná o selhání v tom nejhrubším zrnu. Proč by se student technického oboru měl zaobírat nějakou maturitou? K čemu jako tomu člověku, který pracuje rukama a má všechny výpočty pěkně v hlavě, k čemu mu bude nějaký okruh spisovatelů romantismu nebo na co by mu tak asi byla maturita z dějepisu? K ničemu a proto to nikdo studovat nechce – to je lepší raději fakt přežít to gymnázium.

Někteří říkají, že je to hlavně kvůli tomu, že děti jenom sedí u počítačů a o staré dobré kladívko nemají vůbec zájem. Ty počítače bychom měli všechny zakázat a bylo by. Či že snad škola by měla vyučovat dílny, aby děti alespoň v té škole motivovali k nějaké manuální činnosti, protože doma se s tím očividně nesetkají. Ale teď vážně.

 

1. Uplatnění pracovní

Lidé zkrátka vidí, že i kdyby tedy na ten technický obor šli, tak by dělali za špatné peníze ve špatné fabrice a dopadli by stejně jako jejich dělničtí rodiče. A to nikdo nechce. Každý se chce mít dobře, a tak studuje to, o čem si myslí, že mu vynese to dobře placené místo, byť by měl jak člověk talent na řezbařinu nebo zámečnictví či něco podobného. Uplatnění je mizerné a nikdo s tím nechce nic dělat, tedy alespoň zaměstnavatel ne, protože ten by musel zvednout platy a dát tam výhody, jaké mají všude jinde v zahraničí, a to se tedy velkým firmám, které hlavně lobují za „novou krev“, nijak nelíbí.

 

1. Nezájem

Ty staré dobré a krásné časy „poctivé“ práce už jsou dávno pryč. To je třeba si uvědomit ze všeho nejdříve. Svět se mění a nelze se jen neustále ukájet těžkým průmyslem a dělnickou třídou, tyhle hrátky s drátky byly od začátku devatenáctého století až po dnes a pomalu to končí. A jde to vidět i na tom trhu. Byť o řemeslníky je stále velký zájem, na spoustě školách se vyučuje „starou“ metodou a nelze to vůbec studentům zazlívat, že se jim tam nechce. Proč by se oni měli učit to, co se učili někdy před třiceti lety, když technologie pokročila?
 

1. Náhled státu

Už jen to, že se všichni mohou zbláznit do maturity, byť se jedná o dělnické pozice, tak je jenom náznak toho, že se vlastně jedná o selhání v tom nejhrubším zrnu. Proč by se student technického oboru měl zaobírat nějakou maturitou? K čemu jako tomu člověku, který pracuje rukama a má všechny výpočty pěkně v hlavě, k čemu mu bude nějaký okruh spisovatelů romantismu nebo na co by mu tak asi byla maturita z dějepisu? K ničemu a proto to nikdo studovat nechce – to je lepší raději fakt přežít to gymnázium.

Někteří říkají, že je to hlavně kvůli tomu, že děti jenom sedí u počítačů a o staré dobré kladívko nemají vůbec zájem. Ty počítače bychom měli všechny zakázat a bylo by. Či že snad škola by měla vyučovat dílny, aby děti alespoň v té škole motivovali k nějaké manuální činnosti, protože doma se s tím očividně nesetkají. Ale teď vážně.

 

1. Uplatnění pracovní

Lidé zkrátka vidí, že i kdyby tedy na ten technický obor šli, tak by dělali za špatné peníze ve špatné fabrice a dopadli by stejně jako jejich dělničtí rodiče. A to nikdo nechce. Každý se chce mít dobře, a tak studuje to, o čem si myslí, že mu vynese to dobře placené místo, byť by měl jak člověk talent na řezbařinu nebo zámečnictví či něco podobného. Uplatnění je mizerné a nikdo s tím nechce nic dělat, tedy alespoň zaměstnavatel ne, protože ten by musel zvednout platy a dát tam výhody, jaké mají všude jinde v zahraničí, a to se tedy velkým firmám, které hlavně lobují za „novou krev“, nijak nelíbí.

 

1. Nezájem

Ty staré dobré a krásné časy „poctivé“ práce už jsou dávno pryč. To je třeba si uvědomit ze všeho nejdříve. Svět se mění a nelze se jen neustále ukájet těžkým průmyslem a dělnickou třídou, tyhle hrátky s drátky byly od začátku devatenáctého století až po dnes a pomalu to končí. A jde to vidět i na tom trhu. Byť o řemeslníky je stále velký zájem, na spoustě školách se vyučuje „starou“ metodou a nelze to vůbec studentům zazlívat, že se jim tam nechce. Proč by se oni měli učit to, co se učili někdy před třiceti lety, když technologie pokročila?
 

1. Náhled státu

Už jen to, že se všichni mohou zbláznit do maturity, byť se jedná o dělnické pozice, tak je jenom náznak toho, že se vlastně jedná o selhání v tom nejhrubším zrnu. Proč by se student technického oboru měl zaobírat nějakou maturitou? K čemu jako tomu člověku, který pracuje rukama a má všechny výpočty pěkně v hlavě, k čemu mu bude nějaký okruh spisovatelů romantismu nebo na co by mu tak asi byla maturita z dějepisu? K ničemu a proto to nikdo studovat nechce – to je lepší raději fakt přežít to gymnázium.

Někteří říkají, že je to hlavně kvůli tomu, že děti jenom sedí u počítačů a o staré dobré kladívko nemají vůbec zájem. Ty počítače bychom měli všechny zakázat a bylo by. Či že snad škola by měla vyučovat dílny, aby děti alespoň v té škole motivovali k nějaké manuální činnosti, protože doma se s tím očividně nesetkají. Ale teď vážně.

 

1. Uplatnění pracovní

Lidé zkrátka vidí, že i kdyby tedy na ten technický obor šli, tak by dělali za špatné peníze ve špatné fabrice a dopadli by stejně jako jejich dělničtí rodiče. A to nikdo nechce. Každý se chce mít dobře, a tak studuje to, o čem si myslí, že mu vynese to dobře placené místo, byť by měl jak člověk talent na řezbařinu nebo zámečnictví či něco podobného. Uplatnění je mizerné a nikdo s tím nechce nic dělat, tedy alespoň zaměstnavatel ne, protože ten by musel zvednout platy a dát tam výhody, jaké mají všude jinde v zahraničí, a to se tedy velkým firmám, které hlavně lobují za „novou krev“, nijak nelíbí.

 

1. Nezájem

Ty staré dobré a krásné časy „poctivé“ práce už jsou dávno pryč. To je třeba si uvědomit ze všeho nejdříve. Svět se mění a nelze se jen neustále ukájet těžkým průmyslem a dělnickou třídou, tyhle hrátky s drátky byly od začátku devatenáctého století až po dnes a pomalu to končí. A jde to vidět i na tom trhu. Byť o řemeslníky je stále velký zájem, na spoustě školách se vyučuje „starou“ metodou a nelze to vůbec studentům zazlívat, že se jim tam nechce. Proč by se oni měli učit to, co se učili někdy před třiceti lety, když technologie pokročila?
 

1. Náhled státu

Už jen to, že se všichni mohou zbláznit do maturity, byť se jedná o dělnické pozice, tak je jenom náznak toho, že se vlastně jedná o selhání v tom nejhrubším zrnu. Proč by se student technického oboru měl zaobírat nějakou maturitou? K čemu jako tomu člověku, který pracuje rukama a má všechny výpočty pěkně v hlavě, k čemu mu bude nějaký okruh spisovatelů romantismu nebo na co by mu tak asi byla maturita z dějepisu? K ničemu a proto to nikdo studovat nechce – to je lepší raději fakt přežít to gymnázium.

Někteří říkají, že je to hlavně kvůli tomu, že děti jenom sedí u počítačů a o staré dobré kladívko nemají vůbec zájem. Ty počítače bychom měli všechny zakázat a bylo by. Či že snad škola by měla vyučovat dílny, aby děti alespoň v té škole motivovali k nějaké manuální činnosti, protože doma se s tím očividně nesetkají. Ale teď vážně.

 

1. Uplatnění pracovní

Lidé zkrátka vidí, že i kdyby tedy na ten technický obor šli, tak by dělali za špatné peníze ve špatné fabrice a dopadli by stejně jako jejich dělničtí rodiče. A to nikdo nechce. Každý se chce mít dobře, a tak studuje to, o čem si myslí, že mu vynese to dobře placené místo, byť by měl jak člověk talent na řezbařinu nebo zámečnictví či něco podobného. Uplatnění je mizerné a nikdo s tím nechce nic dělat, tedy alespoň zaměstnavatel ne, protože ten by musel zvednout platy a dát tam výhody, jaké mají všude jinde v zahraničí, a to se tedy velkým firmám, které hlavně lobují za „novou krev“, nijak nelíbí.

 

1. Nezájem

Ty staré dobré a krásné časy „poctivé“ práce už jsou dávno pryč. To je třeba si uvědomit ze všeho nejdříve. Svět se mění a nelze se jen neustále ukájet těžkým průmyslem a dělnickou třídou, tyhle hrátky s drátky byly od začátku devatenáctého století až po dnes a pomalu to končí. A jde to vidět i na tom trhu. Byť o řemeslníky je stále velký zájem, na spoustě školách se vyučuje „starou“ metodou a nelze to vůbec studentům zazlívat, že se jim tam nechce. Proč by se oni měli učit to, co se učili někdy před třiceti lety, když technologie pokročila?
 

1. Náhled státu

Už jen to, že se všichni mohou zbláznit do maturity, byť se jedná o dělnické pozice, tak je jenom náznak toho, že se vlastně jedná o selhání v tom nejhrubším zrnu. Proč by se student technického oboru měl zaobírat nějakou maturitou? K čemu jako tomu člověku, který pracuje rukama a má všechny výpočty pěkně v hlavě, k čemu mu bude nějaký okruh spisovatelů romantismu nebo na co by mu tak asi byla maturita z dějepisu? K ničemu a proto to nikdo studovat nechce – to je lepší raději fakt přežít to gymnázium.

Někteří říkají, že je to hlavně kvůli tomu, že děti jenom sedí u počítačů a o staré dobré kladívko nemají vůbec zájem. Ty počítače bychom měli všechny zakázat a bylo by. Či že snad škola by měla vyučovat dílny, aby děti alespoň v té škole motivovali k nějaké manuální činnosti, protože doma se s tím očividně nesetkají. Ale teď vážně.

 

1. Uplatnění pracovní

Lidé zkrátka vidí, že i kdyby tedy na ten technický obor šli, tak by dělali za špatné peníze ve špatné fabrice a dopadli by stejně jako jejich dělničtí rodiče. A to nikdo nechce. Každý se chce mít dobře, a tak studuje to, o čem si myslí, že mu vynese to dobře placené místo, byť by měl jak člověk talent na řezbařinu nebo zámečnictví či něco podobného. Uplatnění je mizerné a nikdo s tím nechce nic dělat, tedy alespoň zaměstnavatel ne, protože ten by musel zvednout platy a dát tam výhody, jaké mají všude jinde v zahraničí, a to se tedy velkým firmám, které hlavně lobují za „novou krev“, nijak nelíbí.

 

1. Nezájem

Ty staré dobré a krásné časy „poctivé“ práce už jsou dávno pryč. To je třeba si uvědomit ze všeho nejdříve. Svět se mění a nelze se jen neustále ukájet těžkým průmyslem a dělnickou třídou, tyhle hrátky s drátky byly od začátku devatenáctého století až po dnes a pomalu to končí. A jde to vidět i na tom trhu. Byť o řemeslníky je stále velký zájem, na spoustě školách se vyučuje „starou“ metodou a nelze to vůbec studentům zazlívat, že se jim tam nechce. Proč by se oni měli učit to, co se učili někdy před třiceti lety, když technologie pokročila?
 

1. Náhled státu

Už jen to, že se všichni mohou zbláznit do maturity, byť se jedná o dělnické pozice, tak je jenom náznak toho, že se vlastně jedná o selhání v tom nejhrubším zrnu. Proč by se student technického oboru měl zaobírat nějakou maturitou? K čemu jako tomu člověku, který pracuje rukama a má všechny výpočty pěkně v hlavě, k čemu mu bude nějaký okruh spisovatelů romantismu nebo na co by mu tak asi byla maturita z dějepisu? K ničemu a proto to nikdo studovat nechce – to je lepší raději fakt přežít to gymnázium.

Jedním ze snů asi každého člověka je bydlet ve vlastním domě či bytě. To platí především pro mladé lidi. A není divu, koneckonců hned vidí, jaké výhody vlastní bydlení přináší, mezi nimi hlavně fakt, že se nemusíme strachovat, zda nám majitel prodlouží smlouvu, a také to, že nemusíme měsíčně platit za to, že můžeme užívat daný majetek.

Je však pravdou, že tento sen není dosažitelný ani zdaleka pro každého. Příčinou je samozřejmě cena nemovitostí, která je poměrně vysoká. Jen málokdo si tak může dovolit si koupit dům, byt nebo i pozemek.

Řešením samozřejmě je, pokud danému člověku rodiče již od mala na tento účel spořili, ať už jednoduše do kasičky nebo pomocí některého z mnoha stavebních spoření. Avšak naprostá většina z nás takové štěstí neměla. Jakou možnost tedy máme?

Řešením může být hypotéka, tedy účelová půjčka, určená ke koupi či rekonstrukci konkrétní, předem dané nemovitosti. Může být poskytována jak bankami, tak i nebankovními subjekty, tedy firmami, které se specializují na poskytování nejrůznějších druhů půjček, včetně právě hypotéky.

Je jí mnoho druhů, které se liší především výší úroků a jiných poplatků a také tím, jaké podmínky musí žadatel splnit, aby byla jeho žádost schválena. Poměrně novou na našem trhu je pak americká hypotéka bez registru Nebankovní hypotéky.

Jak již název napovídá, přišla k nám ze Spojených států Amerických, kde se jedná o běžný způsob financování bydlení. To, že je bez registru, pak znamená, že se žadatel neprověřuje v registru dlužníků.

To je na jedné straně dobře, neboť ji tím činí dostupnou pro mnohem více lidí, zároveň však lze snadno spadnout do pasti, kdy si neuvědomíme, že se všemi splátkami, co máme, nedokážeme poplatit i onu hypotéku.

Ideálním klientem je tak člověk, který se nedostal na seznam dlužníků vlastní vinou. Dále nevadí, pokud neví o nikom, kdo by mu dělal ručitele a nebude mu vadit, že nemovitost mu bude oficiálně patřit až mnohem později, i když ji bude moci obývat. Kolik takových lidí je?