Blog

Ať už je to klasický messenger, pošta, dron nebo cokoliv jiného, lidé si zkrátka chtějí čekání na zboží zakoupené na internetu co nejvíce zkrátit. Stále je tu totiž ten pocit, že možná zboží nedorazí a chcete jej mít co nejdříve u sebe, hlavně pokud jste zaplatili předem. Největší překážkou se nyní zdá pro doručování vzdušný prostor a dolet, jak ukazují nejnovější „zkušební lety“ dronů od americké společnosti Amazon. Ta se chystá vyslat svou „letku“ do ostrého provozu po sérii dlouhých testů a zkušebních doručení. Mohli jste sami, pokud žijete v Americe, přispět k vývoji tohoto druhu doručení, neboť Amazon v některých státech umožňoval doručení pomocí dronu s tím rizikem, že zboží se může po cestě někde ztratit.

Jak je to s doletem

Dolet takových dronů není zatím nijak vábný, po městě se to ještě nějak přenese, centrum v pořádku, ale jakmile má dron z centrály zaletět trochu dál do sídlišť a vzdálených čtvrtí, začíná zde být menší problém. Někteří technici navrhují, aby se na vrcholech budov zbudovaly „úly“ pro drony, kde se budou dobíjet a kde si budou i zboží předávat, aby se celkově urychlil proces doručení a prodloužila se vzdálenost doletu. Taková věž by mohla být poháněna i slunečními paprsky a ekologická stopa, kterou by drony zanechaly v porovnání s auty by byla možná i trochu menší.
 

Jaké jsou zde úskalí

Problémem bude to, že jakmile se zboží špatně uváže, připevní či bude příliš těžké, tak spadne z pěkně velké výšky – další nebezpečí je jistá šance, že padající zboží spadne někomu na hlavu. Na to vše ale technici pamatují a dnešní drony jsou oproti těm před několika lety úplně jinde.

Doručovatelé nebudou mít co jíst

Všichni ti brigádníci, kteří si přivydělávají ke studiu, přijdou zkrátka, protože taková mechanizace doručení jim zabere práci. Tedy alespoň z velké části, protože větší zásilky bude stále třeba dovést autem. Ale samotné nakupování nebude už nikdy těžší a možná se i v konečném důsledku zkrátí doba čekání.

Podle výzkumů agentury STEM/MARK se do českých obchodních řetězců dostává méně kvalitních zboží a Češi sami sebe považují za spotřebitele druhé kategorie. Sami Češi na to mají podstatně tvrdí označení a Českou republiku považují za popelnici Evropy. Český trh je pro mezinárodního dodavatele druhořadý. V Česku se dají snadno udat méně kvalitní produkty. Lidé v pohraničí to řeší tak, že se pro kvalitnější zboží zejména pro potraviny a drogerii vypravují do nedalekých německých či rakouských obchodních center.

Samozřejmě je to velmi nepříjemná situace a hněv je asi na místě. Není ovšem na místě také si položit otázku: „Jak je to vůbec možné?“
Nejsme tak trochu na vině do jisté míry i my? Znáte ono pořekadlo „každé zboží má svého kupce?“ Pokud by z naší strany nebyl zájem, nekvalitní a méně kvalitní potraviny by se k nám nedostávaly v takovém množství. Je to hodně o našem nízkém sebevědomí a především o naší spotřebitelské nevzdělanosti.
 

Chtějte kvalitu

Teprve v posledních letech se lidé zajímají ve větší míře o kvalitu. Pro českého spotřebitele byla určující především kvantita. Psychologicky se to dá pochopit. V době normalizace byl všeho nedostatek počínaje ovocem a konče hygienickými vložkami. Ale kvantita a kvalita je rozdíl.
Jeden z argumentů, které obhajují kvantitu, je rozdíl v příjmu například německého a českého občana. Kdybychom měli adekvátní příjmy, měli bychom jiné požadavky na kvalitu sortimentu.

Ovšem není to tak trochu alibi? V celé Evropě najdeme regiony, které jsou velmi chudé (i v tom proklamovaném Německu) a přesto se tamní lidé spokojí jen s kvalitou. Je to totiž o hospodaření. Je přirozené, že lidskému organismu svědčí střídmost. Lukulské hody si máme dopřávat jen o víkendech, oslavách a svátcích. Ale český člověk stravu měří její mohutností. A pokud snad má vztah k racionální a zdravé výživě, jde pak do extrému a neváhá za prosté pokrmy utrácet astronomické částky, ale to už je zase jiný problém, který není předmětem našeho zamyšlení.
Jaké z toho plyne poučení?Nakupujme méně, ale trvejme na kvalitě.

Podle výzkumů agentury STEM/MARK se do českých obchodních řetězců dostává méně kvalitních zboží a Češi sami sebe považují za spotřebitele druhé kategorie. Sami Češi na to mají podstatně tvrdí označení a Českou republiku považují za popelnici Evropy. Český trh je pro mezinárodního dodavatele druhořadý. V Česku se dají snadno udat méně kvalitní produkty. Lidé v pohraničí to řeší tak, že se pro kvalitnější zboží zejména pro potraviny a drogerii vypravují do nedalekých německých či rakouských obchodních center.

Samozřejmě je to velmi nepříjemná situace a hněv je asi na místě. Není ovšem na místě také si položit otázku: „Jak je to vůbec možné?“
Nejsme tak trochu na vině do jisté míry i my? Znáte ono pořekadlo „každé zboží má svého kupce?“ Pokud by z naší strany nebyl zájem, nekvalitní a méně kvalitní potraviny by se k nám nedostávaly v takovém množství. Je to hodně o našem nízkém sebevědomí a především o naší spotřebitelské nevzdělanosti.
 

Chtějte kvalitu

Teprve v posledních letech se lidé zajímají ve větší míře o kvalitu. Pro českého spotřebitele byla určující především kvantita. Psychologicky se to dá pochopit. V době normalizace byl všeho nedostatek počínaje ovocem a konče hygienickými vložkami. Ale kvantita a kvalita je rozdíl.
Jeden z argumentů, které obhajují kvantitu, je rozdíl v příjmu například německého a českého občana. Kdybychom měli adekvátní příjmy, měli bychom jiné požadavky na kvalitu sortimentu.

Ovšem není to tak trochu alibi? V celé Evropě najdeme regiony, které jsou velmi chudé (i v tom proklamovaném Německu) a přesto se tamní lidé spokojí jen s kvalitou. Je to totiž o hospodaření. Je přirozené, že lidskému organismu svědčí střídmost. Lukulské hody si máme dopřávat jen o víkendech, oslavách a svátcích. Ale český člověk stravu měří její mohutností. A pokud snad má vztah k racionální a zdravé výživě, jde pak do extrému a neváhá za prosté pokrmy utrácet astronomické částky, ale to už je zase jiný problém, který není předmětem našeho zamyšlení.
Jaké z toho plyne poučení?Nakupujme méně, ale trvejme na kvalitě.

Podle výzkumů agentury STEM/MARK se do českých obchodních řetězců dostává méně kvalitních zboží a Češi sami sebe považují za spotřebitele druhé kategorie. Sami Češi na to mají podstatně tvrdí označení a Českou republiku považují za popelnici Evropy. Český trh je pro mezinárodního dodavatele druhořadý. V Česku se dají snadno udat méně kvalitní produkty. Lidé v pohraničí to řeší tak, že se pro kvalitnější zboží zejména pro potraviny a drogerii vypravují do nedalekých německých či rakouských obchodních center.

Samozřejmě je to velmi nepříjemná situace a hněv je asi na místě. Není ovšem na místě také si položit otázku: „Jak je to vůbec možné?“
Nejsme tak trochu na vině do jisté míry i my? Znáte ono pořekadlo „každé zboží má svého kupce?“ Pokud by z naší strany nebyl zájem, nekvalitní a méně kvalitní potraviny by se k nám nedostávaly v takovém množství. Je to hodně o našem nízkém sebevědomí a především o naší spotřebitelské nevzdělanosti.
 

Chtějte kvalitu

Teprve v posledních letech se lidé zajímají ve větší míře o kvalitu. Pro českého spotřebitele byla určující především kvantita. Psychologicky se to dá pochopit. V době normalizace byl všeho nedostatek počínaje ovocem a konče hygienickými vložkami. Ale kvantita a kvalita je rozdíl.
Jeden z argumentů, které obhajují kvantitu, je rozdíl v příjmu například německého a českého občana. Kdybychom měli adekvátní příjmy, měli bychom jiné požadavky na kvalitu sortimentu.

Ovšem není to tak trochu alibi? V celé Evropě najdeme regiony, které jsou velmi chudé (i v tom proklamovaném Německu) a přesto se tamní lidé spokojí jen s kvalitou. Je to totiž o hospodaření. Je přirozené, že lidskému organismu svědčí střídmost. Lukulské hody si máme dopřávat jen o víkendech, oslavách a svátcích. Ale český člověk stravu měří její mohutností. A pokud snad má vztah k racionální a zdravé výživě, jde pak do extrému a neváhá za prosté pokrmy utrácet astronomické částky, ale to už je zase jiný problém, který není předmětem našeho zamyšlení.
Jaké z toho plyne poučení?Nakupujme méně, ale trvejme na kvalitě.

Podle výzkumů agentury STEM/MARK se do českých obchodních řetězců dostává méně kvalitních zboží a Češi sami sebe považují za spotřebitele druhé kategorie. Sami Češi na to mají podstatně tvrdí označení a Českou republiku považují za popelnici Evropy. Český trh je pro mezinárodního dodavatele druhořadý. V Česku se dají snadno udat méně kvalitní produkty. Lidé v pohraničí to řeší tak, že se pro kvalitnější zboží zejména pro potraviny a drogerii vypravují do nedalekých německých či rakouských obchodních center.

Samozřejmě je to velmi nepříjemná situace a hněv je asi na místě. Není ovšem na místě také si položit otázku: „Jak je to vůbec možné?“
Nejsme tak trochu na vině do jisté míry i my? Znáte ono pořekadlo „každé zboží má svého kupce?“ Pokud by z naší strany nebyl zájem, nekvalitní a méně kvalitní potraviny by se k nám nedostávaly v takovém množství. Je to hodně o našem nízkém sebevědomí a především o naší spotřebitelské nevzdělanosti.
 

Chtějte kvalitu

Teprve v posledních letech se lidé zajímají ve větší míře o kvalitu. Pro českého spotřebitele byla určující především kvantita. Psychologicky se to dá pochopit. V době normalizace byl všeho nedostatek počínaje ovocem a konče hygienickými vložkami. Ale kvantita a kvalita je rozdíl.
Jeden z argumentů, které obhajují kvantitu, je rozdíl v příjmu například německého a českého občana. Kdybychom měli adekvátní příjmy, měli bychom jiné požadavky na kvalitu sortimentu.

Ovšem není to tak trochu alibi? V celé Evropě najdeme regiony, které jsou velmi chudé (i v tom proklamovaném Německu) a přesto se tamní lidé spokojí jen s kvalitou. Je to totiž o hospodaření. Je přirozené, že lidskému organismu svědčí střídmost. Lukulské hody si máme dopřávat jen o víkendech, oslavách a svátcích. Ale český člověk stravu měří její mohutností. A pokud snad má vztah k racionální a zdravé výživě, jde pak do extrému a neváhá za prosté pokrmy utrácet astronomické částky, ale to už je zase jiný problém, který není předmětem našeho zamyšlení.
Jaké z toho plyne poučení?Nakupujme méně, ale trvejme na kvalitě.

Podle výzkumů agentury STEM/MARK se do českých obchodních řetězců dostává méně kvalitních zboží a Češi sami sebe považují za spotřebitele druhé kategorie. Sami Češi na to mají podstatně tvrdí označení a Českou republiku považují za popelnici Evropy. Český trh je pro mezinárodního dodavatele druhořadý. V Česku se dají snadno udat méně kvalitní produkty. Lidé v pohraničí to řeší tak, že se pro kvalitnější zboží zejména pro potraviny a drogerii vypravují do nedalekých německých či rakouských obchodních center.

Samozřejmě je to velmi nepříjemná situace a hněv je asi na místě. Není ovšem na místě také si položit otázku: „Jak je to vůbec možné?“
Nejsme tak trochu na vině do jisté míry i my? Znáte ono pořekadlo „každé zboží má svého kupce?“ Pokud by z naší strany nebyl zájem, nekvalitní a méně kvalitní potraviny by se k nám nedostávaly v takovém množství. Je to hodně o našem nízkém sebevědomí a především o naší spotřebitelské nevzdělanosti.
 

Chtějte kvalitu

Teprve v posledních letech se lidé zajímají ve větší míře o kvalitu. Pro českého spotřebitele byla určující především kvantita. Psychologicky se to dá pochopit. V době normalizace byl všeho nedostatek počínaje ovocem a konče hygienickými vložkami. Ale kvantita a kvalita je rozdíl.
Jeden z argumentů, které obhajují kvantitu, je rozdíl v příjmu například německého a českého občana. Kdybychom měli adekvátní příjmy, měli bychom jiné požadavky na kvalitu sortimentu.

Ovšem není to tak trochu alibi? V celé Evropě najdeme regiony, které jsou velmi chudé (i v tom proklamovaném Německu) a přesto se tamní lidé spokojí jen s kvalitou. Je to totiž o hospodaření. Je přirozené, že lidskému organismu svědčí střídmost. Lukulské hody si máme dopřávat jen o víkendech, oslavách a svátcích. Ale český člověk stravu měří její mohutností. A pokud snad má vztah k racionální a zdravé výživě, jde pak do extrému a neváhá za prosté pokrmy utrácet astronomické částky, ale to už je zase jiný problém, který není předmětem našeho zamyšlení.
Jaké z toho plyne poučení?Nakupujme méně, ale trvejme na kvalitě.

Podle výzkumů agentury STEM/MARK se do českých obchodních řetězců dostává méně kvalitních zboží a Češi sami sebe považují za spotřebitele druhé kategorie. Sami Češi na to mají podstatně tvrdí označení a Českou republiku považují za popelnici Evropy. Český trh je pro mezinárodního dodavatele druhořadý. V Česku se dají snadno udat méně kvalitní produkty. Lidé v pohraničí to řeší tak, že se pro kvalitnější zboží zejména pro potraviny a drogerii vypravují do nedalekých německých či rakouských obchodních center.

Samozřejmě je to velmi nepříjemná situace a hněv je asi na místě. Není ovšem na místě také si položit otázku: „Jak je to vůbec možné?“
Nejsme tak trochu na vině do jisté míry i my? Znáte ono pořekadlo „každé zboží má svého kupce?“ Pokud by z naší strany nebyl zájem, nekvalitní a méně kvalitní potraviny by se k nám nedostávaly v takovém množství. Je to hodně o našem nízkém sebevědomí a především o naší spotřebitelské nevzdělanosti.
 

Chtějte kvalitu

Teprve v posledních letech se lidé zajímají ve větší míře o kvalitu. Pro českého spotřebitele byla určující především kvantita. Psychologicky se to dá pochopit. V době normalizace byl všeho nedostatek počínaje ovocem a konče hygienickými vložkami. Ale kvantita a kvalita je rozdíl.
Jeden z argumentů, které obhajují kvantitu, je rozdíl v příjmu například německého a českého občana. Kdybychom měli adekvátní příjmy, měli bychom jiné požadavky na kvalitu sortimentu.

Ovšem není to tak trochu alibi? V celé Evropě najdeme regiony, které jsou velmi chudé (i v tom proklamovaném Německu) a přesto se tamní lidé spokojí jen s kvalitou. Je to totiž o hospodaření. Je přirozené, že lidskému organismu svědčí střídmost. Lukulské hody si máme dopřávat jen o víkendech, oslavách a svátcích. Ale český člověk stravu měří její mohutností. A pokud snad má vztah k racionální a zdravé výživě, jde pak do extrému a neváhá za prosté pokrmy utrácet astronomické částky, ale to už je zase jiný problém, který není předmětem našeho zamyšlení.
Jaké z toho plyne poučení?Nakupujme méně, ale trvejme na kvalitě.

Podle výzkumů agentury STEM/MARK se do českých obchodních řetězců dostává méně kvalitních zboží a Češi sami sebe považují za spotřebitele druhé kategorie. Sami Češi na to mají podstatně tvrdí označení a Českou republiku považují za popelnici Evropy. Český trh je pro mezinárodního dodavatele druhořadý. V Česku se dají snadno udat méně kvalitní produkty. Lidé v pohraničí to řeší tak, že se pro kvalitnější zboží zejména pro potraviny a drogerii vypravují do nedalekých německých či rakouských obchodních center.

Samozřejmě je to velmi nepříjemná situace a hněv je asi na místě. Není ovšem na místě také si položit otázku: „Jak je to vůbec možné?“
Nejsme tak trochu na vině do jisté míry i my? Znáte ono pořekadlo „každé zboží má svého kupce?“ Pokud by z naší strany nebyl zájem, nekvalitní a méně kvalitní potraviny by se k nám nedostávaly v takovém množství. Je to hodně o našem nízkém sebevědomí a především o naší spotřebitelské nevzdělanosti.
 

Chtějte kvalitu

Teprve v posledních letech se lidé zajímají ve větší míře o kvalitu. Pro českého spotřebitele byla určující především kvantita. Psychologicky se to dá pochopit. V době normalizace byl všeho nedostatek počínaje ovocem a konče hygienickými vložkami. Ale kvantita a kvalita je rozdíl.
Jeden z argumentů, které obhajují kvantitu, je rozdíl v příjmu například německého a českého občana. Kdybychom měli adekvátní příjmy, měli bychom jiné požadavky na kvalitu sortimentu.

Ovšem není to tak trochu alibi? V celé Evropě najdeme regiony, které jsou velmi chudé (i v tom proklamovaném Německu) a přesto se tamní lidé spokojí jen s kvalitou. Je to totiž o hospodaření. Je přirozené, že lidskému organismu svědčí střídmost. Lukulské hody si máme dopřávat jen o víkendech, oslavách a svátcích. Ale český člověk stravu měří její mohutností. A pokud snad má vztah k racionální a zdravé výživě, jde pak do extrému a neváhá za prosté pokrmy utrácet astronomické částky, ale to už je zase jiný problém, který není předmětem našeho zamyšlení.
Jaké z toho plyne poučení?Nakupujme méně, ale trvejme na kvalitě.

Podle výzkumů agentury STEM/MARK se do českých obchodních řetězců dostává méně kvalitních zboží a Češi sami sebe považují za spotřebitele druhé kategorie. Sami Češi na to mají podstatně tvrdí označení a Českou republiku považují za popelnici Evropy. Český trh je pro mezinárodního dodavatele druhořadý. V Česku se dají snadno udat méně kvalitní produkty. Lidé v pohraničí to řeší tak, že se pro kvalitnější zboží zejména pro potraviny a drogerii vypravují do nedalekých německých či rakouských obchodních center.

Samozřejmě je to velmi nepříjemná situace a hněv je asi na místě. Není ovšem na místě také si položit otázku: „Jak je to vůbec možné?“
Nejsme tak trochu na vině do jisté míry i my? Znáte ono pořekadlo „každé zboží má svého kupce?“ Pokud by z naší strany nebyl zájem, nekvalitní a méně kvalitní potraviny by se k nám nedostávaly v takovém množství. Je to hodně o našem nízkém sebevědomí a především o naší spotřebitelské nevzdělanosti.
 

Chtějte kvalitu

Teprve v posledních letech se lidé zajímají ve větší míře o kvalitu. Pro českého spotřebitele byla určující především kvantita. Psychologicky se to dá pochopit. V době normalizace byl všeho nedostatek počínaje ovocem a konče hygienickými vložkami. Ale kvantita a kvalita je rozdíl.
Jeden z argumentů, které obhajují kvantitu, je rozdíl v příjmu například německého a českého občana. Kdybychom měli adekvátní příjmy, měli bychom jiné požadavky na kvalitu sortimentu.

Ovšem není to tak trochu alibi? V celé Evropě najdeme regiony, které jsou velmi chudé (i v tom proklamovaném Německu) a přesto se tamní lidé spokojí jen s kvalitou. Je to totiž o hospodaření. Je přirozené, že lidskému organismu svědčí střídmost. Lukulské hody si máme dopřávat jen o víkendech, oslavách a svátcích. Ale český člověk stravu měří její mohutností. A pokud snad má vztah k racionální a zdravé výživě, jde pak do extrému a neváhá za prosté pokrmy utrácet astronomické částky, ale to už je zase jiný problém, který není předmětem našeho zamyšlení.
Jaké z toho plyne poučení?Nakupujme méně, ale trvejme na kvalitě.

Podle výzkumů agentury STEM/MARK se do českých obchodních řetězců dostává méně kvalitních zboží a Češi sami sebe považují za spotřebitele druhé kategorie. Sami Češi na to mají podstatně tvrdí označení a Českou republiku považují za popelnici Evropy. Český trh je pro mezinárodního dodavatele druhořadý. V Česku se dají snadno udat méně kvalitní produkty. Lidé v pohraničí to řeší tak, že se pro kvalitnější zboží zejména pro potraviny a drogerii vypravují do nedalekých německých či rakouských obchodních center.

Samozřejmě je to velmi nepříjemná situace a hněv je asi na místě. Není ovšem na místě také si položit otázku: „Jak je to vůbec možné?“
Nejsme tak trochu na vině do jisté míry i my? Znáte ono pořekadlo „každé zboží má svého kupce?“ Pokud by z naší strany nebyl zájem, nekvalitní a méně kvalitní potraviny by se k nám nedostávaly v takovém množství. Je to hodně o našem nízkém sebevědomí a především o naší spotřebitelské nevzdělanosti.
 

Chtějte kvalitu

Teprve v posledních letech se lidé zajímají ve větší míře o kvalitu. Pro českého spotřebitele byla určující především kvantita. Psychologicky se to dá pochopit. V době normalizace byl všeho nedostatek počínaje ovocem a konče hygienickými vložkami. Ale kvantita a kvalita je rozdíl.
Jeden z argumentů, které obhajují kvantitu, je rozdíl v příjmu například německého a českého občana. Kdybychom měli adekvátní příjmy, měli bychom jiné požadavky na kvalitu sortimentu.

Ovšem není to tak trochu alibi? V celé Evropě najdeme regiony, které jsou velmi chudé (i v tom proklamovaném Německu) a přesto se tamní lidé spokojí jen s kvalitou. Je to totiž o hospodaření. Je přirozené, že lidskému organismu svědčí střídmost. Lukulské hody si máme dopřávat jen o víkendech, oslavách a svátcích. Ale český člověk stravu měří její mohutností. A pokud snad má vztah k racionální a zdravé výživě, jde pak do extrému a neváhá za prosté pokrmy utrácet astronomické částky, ale to už je zase jiný problém, který není předmětem našeho zamyšlení.
Jaké z toho plyne poučení?Nakupujme méně, ale trvejme na kvalitě.